Základem metody tří startů je analyticko-syntetická metoda, ve které jsou nově uplatněny prvky, které dosud využívala pouze metoda genetická.
Tento způsob výuky čtení a psaní v 1. ročníku se osvědčil spoluautorovi učebních materiálů Miloši Novotnému, který na základě dlouhodobého ověřování dospěl k její současné podobě pojmenované jako metoda tří startů. Tato metoda směřuje k systematickému rozvoji čtení a psaní s porozuměním, přináší také více možností k pochopení a osvojení látky. Místo toho, aby žáci byli naráz vystaveni čtyřem tvarovým podobám písmene, seznamují se s nimi během výuky postupně.
- START KE ČTENÍ S POROZUMĚNÍM
- START KE PSANÍ S POROZUMĚNÍM
- START K SYSTEMATICKÉ PRÁCI S TEXTEM
1. START KE ČTENÍ S POROZUMĚNÍM
„Učím dlouho v první třídě. Podle předchozích učebnic jsem učila přípravné období poměrně dlouho, … Tady jsem si říkala, zkusím, co to udělá, když tam to všechno vlastně přeskočím. Nic se nestalo. Vlastně jsem v pohodě mohla začít hned učit první písmenko, na které se ty děti těší, že ho budou umět. Když jsem si chtěla něco vyzkoušet, udělala jsem to už v průběhu probírání písmenek. Takže mně nescházelo, když se přeskočilo toto přípravné období.“ J. Š. (učitelka, dlouholetá praxe v 1. ročníku)
• Na počátku 1. ročníku v Živé abecedě je výuka čtení postavena na využití pouze velkých tvarů tiskacího písma. To umožňuje, aby se žáci mohli lépe zaměřit na pochopení a upevnění základních čtenářských dovedností, aby od počátku četli s porozuměním a tím byli pro čtení vnitřně motivováni.
(Ukázka: Živá abeceda „Čteme a píšeme s Agátou“, str. 19 – Čtení s porozuměním pomocí velkých tvarů tiskacího písma ve spojení s obrázkovým čtením)
• Psaní velkých tiskacích písmen je zařazeno jako prostředek posilování čtení. (Vše nové, co se žáci učí číst, současně píší, ale pouze velkými tiskacími písmeny.)
(Ukázka: Živá abeceda „Čteme a píšeme s Agátou“, str. 15 – Úkol 2: „Napiš písmeno L.“ Podle předlohy na žluté kartičce žák nejprve obtáhne písmeno L, potom píše písmeno L v řádcích. Dodržuje mezery vyznačené šedým proužkem. Úkol 3: „Říkej a napiš L, M, A.“ Žák pojmenuje obrázek. Podle slyšené první hlásky dopisuje písmeno L, M, nebo A podle vzoru.)
• Souběžně jsou žáci pomocí uvolňovacích cviků připravováni na psaní vázaným písmem.
(Ukázka: Uvolňovací cviky „Čteme a píšeme s Agátou“, str. 6 – Příprava na psaní vázaným písmem)
2. START KE PSANÍ S POROZUMĚNÍM
• V období dokončování práce s Živou abecedou jsou žákům představeny malé tvary dosud probraných velkých tiskacích písmen.
(Ukázka: Živá abeceda „Čteme a píšeme s Agátou“, str. 56 – „Přečti a napiš čáru podle vzoru.“ Žák přečte velké písmeno, spojí ho s vhodným obrázkem, pak s kartou s napsaným slovem a nakonec se správným malým tiskacím písmenem.)
• Malá tiskací písmena žáci používají při výuce psaní malých tvarů vázaného písma v 1. a 2. díle písanky, kde je psaní s porozuměním rozvíjeno pomocí systematického opisu, přepisu a autodiktátu.
(Ukázka: Písanka, 1. díl, „Čteme a píšeme s Agátou“, str. 38, 39 – Psaní s porozuměním je rozvíjeno pomocí systematického opisu, přepisu a autodiktátu)
• Samotná výuka čtení v 1. díle Slabikáře nadále probíhá s využitím velkých tvarů tiskacího písma.
(Ukázka: Slabikář, 1. díl, „Čteme a píšeme s Agátou“, str. 40 – „Přečti, vybarvi míčky a napiš.“ Žák přečte větu, najde k ní vhodný obrázek a vybarví míček správnou barvou. Pak podle textu dopíše slova do věty.)
3. START K SYSTEMATICKÉ PRÁCI S TEXTEM
• Ve výuce čtení na konci 1. dílu Slabikáře (přibližně v pololetí 1. ročníku) žáci plně přecházejí na čtení tiskacího písma kombinujícího velké a malé tvary písmen.
(Ukázka: Slabikář, 1. díl, „Čteme a píšeme s Agátou“, str. 53 – „Říkej a přečti.“ Žák pojmenuje obrázky a přečte písmena v řádku i v sloupcích.)
„Přechod na malá písmenka? Já určitě bez mrknutí jednoho oka, děti neměly žádný problém. Až jsem si říkala, že já tam vlastně vůbec nemusím být. Děti to absolutně zvládnou úplně samy. Já jsem jim absolutně vůbec nemusela pomáhat s ničím, hned věděly, které písmenko ke kterému patří.“ L. W. (učitelka, první zkušenost s 1. ročníkem)
• Jednotlivé typy cvičení pro práci s textem začínají být systematicky uplatněny tak, aby se žáci učili z textu získávat co nejvíce informací.
(Ukázka: Slabikář, 1. díl, „Čteme a píšeme s Agátou“, str. 53 – Úkol 2: „Přečti a napiš.“ Žák přečte text, odpoví podle něj na otázku a dopíše do věty chybějící slovo. K obrázkům vpravo dopíše, kdo na nich je. Úkol 3: „Prohlédni si cvičení 2, přečti a napiš ANO/NE.“ Žák se znovu podívá na cvičení 2. Pak přečte věty a na příslušný řádek napíše svou volbu ANO/NE. Úkol 4: „Nakresli ježka.“ Žák si přečte pokyn a podle něj nakreslí obrázek.)
• Systematická práce s textem je aktivně využívána ve 3. díle Slabikáře a Písanky.
(Ukázka: Slabikář, 3. díl, „Čteme a píšeme s Agátou“, str. 18, 19 – Systematická práce s textem Vlk a čáp.)
• Ve 3. díle Písanky je zařazena výuka psaní velkých tvarů vázaného písma, kde se na konci 1. ročníku po zafixování psaní malých tvarů vázaného písma mohou žáci lépe soustředit na obtížnější velké tvary.
(Ukázka: Písanka, 3. díl, „Čteme a píšeme s Agátou“, str. 28, 29 – Velká psací písmena jsou zařazena na konci 1. ročníku po zafixování psaní malých tvarů vázaného písma. Jejich výuka probíhá podle tvarové podobnosti. Na každé straně je na posledních řádcích aplikováno psaní s porozuměním.)