A dnes TO přijde!!! Od rána jsem děti napínala s dnešní velikou událostí a tou bylo předávání vysvědčení. Moc se celý den těšily a také měly proč 😀.

Ale abych nepředbíhala, nejprve práce a až potom zábava 😊. Ve slabikáři (str. 48) jsme dnes poznali dvojhlásky OU, AU, EU. v úvodní básničce jsme se vydali na pouť a vyprávěli si o oblíbených atrakcích. Básničku jsme párkrát přeříkali a už to šlo zpaměti. Je to fajn, jak děti dokáží během pár chvil díky návodným obrázkům odrecitovat novou básničku 👍. Když jsme pracovali s myšlenkovou mapou (cv. 2), tak bylo pro některé děti obtížnější identifikovat, jaká dvojhláska v daném slově je. Psaní a čtení dvojhlásek šlo dobře, ovšem čtení slov s dvojhláskami už byl trochu oříšek, navíc jsme dost slov vysvětlovali. Kéž by si to aspoň pamatovaly...Zvládli jsme přečíst ještě sloupečky slov na další stránce (49) a část stránky jsem dala jako domácí úkol na prodloužený víkend. V písance jsme se naučili malé n, což po znalosti malého m byla hračka. Možná právě proto se dnes dětem velmi pěkně dařilo psaní, takže opět proběhla výstava a chválení a pohlazení spolužáků, kteří psali pěkně 😍.

V matematice (str. 31) jsme pracovali s dopočítadlem - nejprve na interaktivní tabuli společně a pak děti vypracovávaly cvičení samostatně. Někdo opět využil dopočítadlo, jiní to zvládli bez. Dnes chybovaly pouze dvě děti. Zrovna tak pyramidy, kde postup už nebyl tak jednoznačný, jsme nejprve zkusili společně, ukázali si nástrahy a chyby a pak samostatná práce, která dopadla rovněž na výbornou. To je pak radost opravovat takové sešity 🤩. Vyzkoušeli jsme si ubíhající čtení v matematice - tentokrát s příklady a většina dětí zvládla výsledek dříve, než se objevil. Ukázalo se, že i přečíst příklad musí jít rychle, aby zbyl čas na výpočet, než se objeví na tabuli. A vybarvit řádek a sloupeček podle zadání nebyl problém. Budou nás čekat slovní úlohy a další číslice. Opět musím vychválit systém úkolů v pracovním sešitě. Vše se na sebe tak krásně a postupně nabaluje, že většina dětí nemá šanci něco nepochopit. Jsme u číslice 8, takže všechno co děláme, děláme již po osmé a není divu, že samostatná práce je na pořadu dne téměř každou hodinu a dopadá úspěšně. Je to opravdu radost pracovat s takovým materiálem, jako je AMOS. Ve zbytku hodiny jsme si opět zahráli s kartičkami a zkusili opět hru na zakázanou číslici. Není to tak jednoduché, jak se zprvu zdálo. Stojíme v kroužku, postupně říkáme řadu 0-8, 8-0 a např. místo trojky se tleskne. Pro někoho to vyžaduje značné soustředění.

No a poslední hodinu TO přišlo. Samozřejmě jsem okolo předávání vysvědčení musela dělat trošku cavyky, aby ho děti nedostaly hned, o to to bylo napínavější a zábavnější (alespoň pro mě 🤣 🤣 🤣). Doufejme, že i to druhé pololetí budeme moct prožít minimálně ve stejné pohodě jako to první a už se moc těším, až budeme moct zahodit roušky, protože opravdu děti špatně slyším a špatně jim rozumím. Když někdy roušku na chviličku sundáme, když např. když si ukazujeme výslovnost a správné postavení úst, tak vidím, jak mi zdánlivě obyčejná věc, jako je dětský úsměv, chybí 😔.

Tak vzhůru do nového pololetí a ať je minimálně stejně tak dobré, jako to první. Hodně zdraví 😉.